Vladimír Mertlík

producent

Rejdijóu Laxnberg byl kontaktem se světem „tam“ za čárou ...

Jsa narozen 2.3.1945, patřím spíše k druhé generaci posluchačů Laxíku. Prvotní informace přišly od starších kamarádů, kteří se již na vlně vezli. Poslouchal jsem doma, v podvečer, předtím, než mi rádio obsadili rodiče, hlavně táta poslechem RFE a Hlasu Ameriky. Ani jsme příliš Laxík nespojovali s konkrétní zemí, prostě to byl Laxík, hlas západu. Rejdijóu Laxnberg byl kontaktem se světem „tam“ za čárou. Mnozí z nás ani nevěděli, proč zrovna tahle stanice hraje tak senzačně.

Měli jsem rádio z Tesly, nic velkého, magické oko, dlouhá podsvětlená stupnice a na ní jména s vůní dálek… Hilversum, Beograd, Berlin, Frankfurt, Hamburg. Pro rodiče byla muzika z Laxíku už moc divoká, ale pokud mi to „neřvalo“, tak nic proti tomu. I termín Laxík se stal měřítkem hodnoty hudby. Bylo běžné sdělit ostatním, že někde „hráli jak Laxík“. To jasně definovalo kvalitu a styl hudby i pro ty, kteří na popisované produkci nebyli.

Pro mne a moji generaci zůstane Laxík jasným pojmem, nad jehož obsahem netřeba váhat ani vteřinu. Je to mé probouzející se dospívání, hudba, která mne osamostatnila vůči rodičům, a sen o světě, kam jsem chtěl patřit.